StainlessBez poskvrny

-August-

Publikováno 22.12.2017 v 01:54 v kategorii Deník, přečteno: 57x

Vždy když něco očekávám, že se stane, tak mám bohužel černou smůlu, protože mě se to nestane. Vždy se stane něco, co nečekám, což vcelku miluju...
Když ležíte pod stolem na madračce v náruči člověka, se kterým máte tak jiný osud, ale i řesto ho znáte věčnost. Začnete si říkat - co se tu kurva děje!?
Proč, když mi nabídnul rameno ke spaní, zmizel?
Proč, když on začal se vším, nic nedělá?
Připadám si zmateně, i když už je to dávno za mnou...Prostě nedokáži říci, co by ho mohlo vést jeho činy.. Vždyt je o tolik starší a snad i s jinými cíli. a jeho dvě piva a dva panáky fernetu nic neovlivní! Kdyby mi mohl odpovědět.. 
Odpověděl:,, Hlubiny mé mysli to stále nedokáží pochopit''. a nadále je ticho.. Ticho tak hluboké citů a všech expresivních emocí!! Nedokázala bych ho vidět a předpokládám, že on má stejný názor...
 Je někdo, kdo v mém životě hraje stále zajímavější roli. Ticho.. Stále mě mysl nutí vzpomínat, ale proč tolik utrpení pro nic? Nechci aby odešel.. ale to potřebuji. Nechci jiný osud než mám. On ho nedokáže změnit!Je neschopný říci pravdu? Je tak těžká?! --NENÍ!-- Jen jedno slovo by dokázalo obsáhnou celou tíhu onoho jeho experimentu...
Padám, ale ne do temnoty, někam, kde už možno je vše a sny jsou iluzí reality. 
Prázdno.

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?